Tygr
Tygr (Panthera tigris), též tygr džunglový či tygr lesní, je největší kočkovitá šelma. V minulosti byl v mnoha poddruzích rozšířen prakticky po celé Asii, od Turecka až po Koreu a Indonésii. Dnes jsou, hlavně kvůli člověku, některé poddruhy vyhubeny a tygr je ohroženým druhem. Věk uváděný u jednotlivých poddruhů je údajem ze zajetí - ve volné přírodě se tygři dožívají podstatně méně (kolem deseti let).
Samotáři
Nežijí ve skupinách, ale jsou samotáři. Teritorium si zakládají různými způsoby, podobným domácím kočkám; např.: močí, škrábáním do kůry. Samec zjistí podle pachu, jestli se v jeho území nachází samice v říji, a jen tehdy jí dovolí vstup do svého teritoria. Nezůstanou spolu déle než 2 týdny.
Lov, kořist
Tygři loví spíše velká zvířata, jako jsou jeleni, příležitostně uloví i menší kořist a jestliže je v okolí nedostatek potravy, spokojí se i s kobylkami. Dokáží spořádat až 30 kg masa najednou. Na lov se vydávají převážně v noci (proto mají velmi jemný sluch), aby snížili nebezpečí, že je někdo objeví. Někdy za kořistí putují hodně daleko. Většinou jsou úspěšní v jednom z dvaceti případů, takže se tygr rozhodně nenasytí každý den. Tygr uloví cca 50 kusů kořisti ročně tzn. že se tygři nají každý osmý den. Tygři svou kořist obvykle odtáhnou a ukryjí v podrostu a po několik dní se k ní vracejí, dokud na ní nezbyde kousek masa.
Námluvy
Tygři nevolají a neřvou tak často jako lvi. Jedině v době páření je lze slyšet pravidelně. Vynikající znalec tygrů ussurijských N.A.Bajkov, který o nich napsal nádhernou knihu, líčí, jak v zimní mrazivé tajze probděl v době říje mnoho nocí a počítal kašlavé hluboké hrdelní volání soupeřících samců i lákavé volání samic.
G. B. Schaller při svém několikátem studiu tygrů v indickém národním parku Kanha pozoroval velmi dramatické námluvy. Říjná samice vyšla z hustého lesního podrostu na otevřenou paseku a hlasitě volala. Najednou jí začali současně odpovídat 3 tygří samci. Po dlouhém volání vyšel 1. samec z lesa a zamířil k ní. Vtom z lesa vyrazil 2. samec a mocným skokem přistál na hřbetě svého soka. Nastala rvačka, kterou samice se zájmem pozorovala. Vzápětí se objevil 3. samec, sedl si vedle samice a také pozoroval souboj svých soků. Když se po několika minutách 1 z bojujících samců odbelhal do lesa, 3. samec zahnal vítěze, začal olizovat samici, oba se o sebe otírali a zmizeli v lese. Po říji se začíná březí samice připravovat na své nejvýznamnější životní poslání. Nejprvně intenzivně loví, aby nahradila energii, kterou vložila do námluv a kterou vyžadují rostoucí embrya v jejím těle. Když jí začnou nabíhat mléčné linie na břiše a vystupovat mléčné bradavky, hledá skryté, bezpečné místo k porodu.